Smog není jen obrázek z učebnice. Auto vypouští mnohem víc než „pár plynů“. Z výfuku jdou skleníkové plyny a škodliviny pro plíce, mimo výfuk vzniká prach z brzd a pneumatik. Když se ptáte „Co vypouští auto?“, chcete vědět dvě věci: co z toho škodí a co s tím můžete udělat. Tohle je přímá, praktická odpověď pro české silnice v roce 2025.
- TL;DR: Auto vypouští CO2, vodní páru, CO, NOx, nespálené uhlovodíky, benzen, částice (PM), ozonotvorné látky a teplo. Mimo výfuk vzniká prach z brzd, pneumatik a zvířený prach.
- Největší problém pro klima je CO2. Pro zdraví ve městech jsou to NOx a jemné částice PM2.5.
- Moderní benzín i diesel mají filtry a katalyzátory, ale studené starty a jízda po městě zvedají emise.
- Elektroauto nemá výfuk, ale pořád „vypouští“ prach z brzd/pneumatik; emise CO2 závisí na mixu elektřiny.
- Nejrychlejší snížení: kratší trasy pěšky/MHD, správný tlak v pneu, plynulá jízda, pravidelný servis, volba vhodného pohonu pro vaše trasy.
Co auto vypouští: od CO2 po prach z brzd
Začněme rozdělením. Emise z auta jsou dvoje: „z výfuku“ (co vzniká spalováním v motoru) a „mimo výfuk“ (co se uvolní z brzd, pneumatik a povrchu silnice). Když se bavíme o emise z aut, musíme řešit obojí. Dřív dominoval výfuk, dnes - u nových aut - roste podíl ne‑výfukových částic, hlavně ve městech.
Hlavní výfukové složky:
- CO2 (oxid uhličitý) - klíčový skleníkový plyn. U benzínu vzniká asi 2,31 kg CO2 na litr, u nafty zhruba 2,64 kg na litr. U CNG (metanu) je to cca 2,75 kg CO2 na kilogram plynu. To jsou fyzikální konstanty, žádný software je neokecá.
- H2O (vodní pára) - neškodná pro plíce, ale v zimě z ní bývá „bílý kouř“ po studeném startu.
- CO (oxid uhelnatý) - jedovatý, vzniká při nedokonalém spalování, katalyzátor ho snižuje.
- NOx (oxidy dusíku) - dráždí dýchací cesty a tvoří přízemní ozon; benzin má obecně méně NOx než diesel, ale záleží na technologii a jízdě.
- HC (nepálené uhlovodíky) a benzen - prekurzory ozonu, některé karcinogenní. Výpary z paliva dnes omezuje uhlíkový filtr (aktivní uhlí v nádrži).
- PM (částice) - pevné částice z nespálených zbytků a popela. Diesel má filtr DPF, benzin s přímým vstřikem má filtr GPF/OPF.
- NH3 (amoniak) - může „utéct“ ze SCR systému při špatné kalibraci nebo poruše; reaguje ve vzduchu a tvoří sekundární částice.
- N2O (oxid dusný) - skleníkový plyn s vysokým potenciálem ohřevu; malé množství může vznikat v katalyzátoru.
Ne‑výfukové složky (rostou s hmotností auta a stylem jízdy):
- Částice z brzd - při tření se uvolňují kovy (měď, železo) a jemné částice. Rekuperace u hybridů a elektromobilů tohle výrazně snižuje.
- Částice z pneumatik - mikroplast a plniva (např. zinek). Závisí na směsi, tlaku, hmotnosti auta, dynamice jízdy.
- Resuspenze (zvířený prach) - jemný prach ze silnice, který auto zvedne do vzduchu. Pomáhá pomalejší jízda a čisté ulice.
Proč na tom záleží? WHO v roce 2021 zpřísnila doporučené limity pro PM2.5 a NO2, protože i nízké koncentrace zvyšují riziko infarktu, astmatu a předčasných úmrtí. Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) dlouhodobě uvádí, že doprava je hlavním zdrojem NOx ve městech a významným zdrojem PM2.5. V Česku to potvrzuje i ČHMÚ v pravidelných ročenkách kvality ovzduší.
Co jde přímo z výfuku: látky, technologie a limity
Tady se hraje hlavní technologická bitva. Moderní auta mají vrstvu za vrstvou čištění: lambda sonda, třícestný katalyzátor, EGR, filtr pevných částic (DPF/GPF), u dieselů navíc SCR s AdBlue. Přesto v reálném provozu nejsme v laboratorní pohádce. Studené starty, krátké trasy a prudká akcelerace umí čísla zvednout mnohem výš než papír.
Jak si vedou jednotlivé pohony v praxi (město vs. dálka):
- Benzín (nepřímé vstřikování): nízké NOx, nízké částice; CO2 vyšší než diesel při dálniční jízdě. Město: vyšší spotřeba, ale rychlé zahřátí katalyzátoru.
- Benzín (přímé vstřikování): bez filtru GPF měl dřív vyšší částice; dnešní vozy GPF mají a částice krotí. NOx stále nízké.
- Diesel s DPF a SCR: velmi nízké částice při správné funkci filtru a vhodné jízdě; NOx výrazně snížené díky SCR, ale citlivé na kvalitu AdBlue a teplotu výfuku. Dálky a tahání jsou jeho parketa.
- LPG/CNG: nižší NOx a částice než benzin/diesel, CO2 obvykle o 10-20 % méně (CNG), u LPG spíš o jednotky procent. Pozor na doinstalace a seřízení.
- Hybrid (HEV): nižší spotřeba ve městě díky častým „vypnutím“ motoru, častá rekuperace. Studené starty ale mohou znamenat špičky emisí v prvních minutách.
- Plug‑in hybrid (PHEV): při nabíjení a krátkých trasách téměř nulové výfukové emise, bez nabíjení ale bývají těžké a žravé. Realita závisí na tom, zda skutečně nabíjíte.
- Elektroauto (BEV): žádný výfuk, tedy nulové lokální výfukové emise. Zůstávají brzdy/pneumatiky a emise z výroby elektřiny.
- Vodík (FCEV): z auta jde vodní pára; celkové emise závisí na výrobě vodíku (šedý vs. zelený).
Co měří a co ne: Laboratorní WLTP a silniční RDE (měření na silnici pomocí PEMS) hlídají NOx, CO, částice a další. Limity pro osobní auta jsou v EU aktuálně na úrovni Euro 6d (pro reálný provoz), Euro 7 je schválené s důrazem na brzdy/pneumatiky a delší životnost systémů; přesné termíny rozběhu a detaily se v roce 2024/2025 ustalují na úrovni EU a národních prováděcích předpisů. Pro vás jako řidiče to znamená: hodně záleží na stavu a údržbě auta, nejen na tom, co je v techničáku.
Reálné veličiny, které pomůžou odhadnout dopad:
- CO2 z paliva: zhruba 2,31 kg/l benzin, 2,64 kg/l nafta. Pokud máte průměr 7 l/100 km benzinu, je to cca 162 g CO2/km. U nafty 5,5 l/100 km je to asi 145 g CO2/km. To je čistě z výfuku, nepočítá to rafinérské a logistické emise.
- NOx: limit Euro 6 je 60 mg/km pro benzin a 80 mg/km pro diesel (laboratoř). V RDE a ve městě mohou starší vozy tyhle hodnoty překročit, pokud je SCR studené nebo bez AdBlue.
- Částice (PM): s DPF/GPF bývají velmi nízké, ale krátké trasy, nedokončené regenerace a levné oleje s vysokým obsahem popela je umí poslat nahoru.
Tip z praxe: V Brně i jinde v Česku potkávám auta s „vypáleným“ DPF. Krátkodobě to zvedne výkon, dlouhodobě to zabíjí vzduch a je to nelegální. Stanice měření emisí (SME) to umí poznat a pokuty nejsou zanedbatelné. Stejně tak zaslepené EGR je past - pro motor, peněženku i plíce sousedů.

Co vzniká mimo výfuk: brzdy, pneumatiky a skryté emise
Ne‑výfukové částice nenaměříte sondou do výfuku, ale dýcháte je stejně. Evropská legislativa Euro 7 poprvé zavádí limity i pro emise z brzd a měření obrusů pneumatik. Důvod je jednoduchý: jak se zlepšuje výfuk, roste relativní význam ne‑výfuku. Ve městech může tenhle podíl přesáhnout polovinu částic z dopravy.
Brzdy: Organické směsi, kovy a plniva. Když brzdíte rekuperací (hybridy, elektromobily), destičky se tolik neopotřebují. U těžších aut s velkými koly i tak vzniká víc prachu - hmotnost a rychlost hrají proti vám. Keramické povlaky a kryty mohou o něco pomoct, ale klíčový je styl jízdy.
Pneumatiky: Mikro a nanočástice z pryže, sazí, síry a dalších aditiv. Vznikají hlavně při akceleraci, v zatáčkách a při podhuštění. Lehká noha, správný tlak a kvalitní směs snižují obrus. Rozdíly mezi značkami nejsou marketing - nezávislé testy (např. TÜV, ADAC) to pravidelně měří a publikují.
Resuspenze: Zvířený prach ze silnice. Dává smysl vyhýbat se jízdě těsně u krajnice na prašných úsecích, pomáhá nižší rychlost v obytných zónách a udržba komunikací. Města s častějším úklidem ulic mívají nižší koncentrace PM10 v sezóně.
Evaporace paliva: Moderní auta mají systém odvětrání nádrže přes aktivní uhlí (EVAP). Když je canister po letech přesycený nebo je poškozený ventil, mohou unikat uhlovodíky i při stání na slunci. Projev? Benzinový zápach v garáži a vyšší HC při emisní kontrole.
„Upstream“ emise: Nevidíme je, ale existují. Rafinérie, přeprava paliva a výroba elektřiny. V Česku postupně roste podíl bezemisních zdrojů v síti, ale přesný dopad záleží na čase nabíjení a regionálním mixu. IPCC a EEA k tomu vydávají metodiky „well‑to‑wheel“; dobré je myslet na celek, ať už tankujete nebo nabíjíte.
Jak emise snížit: jednoduché kroky, chytré volby a mini‑FAQ
Tady jsou konkrétní kroky, které zvládne každý. Pořadí není náhodné - začněte od toho, co má velký efekt a stojí málo peněz.
- Omezte krátké jízdy se studeným motorem. Chůze, kolo, MHD u tras do 2-3 km dá větší smysl než zahřívat auto. Studený motor má násobně vyšší NOx, HC i spotřebu.
- Hlídajte tlak v pneumatikách. Nízký tlak = vyšší obrus pneu (víc částic) a vyšší spotřeba. Kontrola jednou měsíčně, ideálně ráno na studených gumách.
- Jezděte plynule. Kouzlo je v předvídání - méně brzdíte, méně akcelerujete, méně prachu z brzd a nižší CO2. Automat? Využívejte plachtění, režimy Eco nebo B (rekuperace).
- Tankujte a servisujte chytře. Kvalitní palivo, správný olej s nízkým obsahem popela (Low‑SAPS) pro DPF, pravidelná výměna filtrů. DPF regenerace chce delší jízdu - dejte autu jednou za čas 20-30 minut v ustálené rychlosti.
- U dieselů nezanedbávejte AdBlue. Bez něj SCR nefunguje a NOx letí nahoru. Čerpejte kvalitní náplň, nenechte vůz jezdit s prázdnou nádržkou.
- U benzinu s přímým vstřikem ověřte, že má auto GPF a je v kondici. Při závadách na zapalování rostou částice i benzen.
- Volte rozumné gumy a disky. Širší a těžší kola vypadají dobře, ale zvedají spotřebu i obrus. Sledujte testy valivého odporu a opotřebení.
- Rozmyslete pohon podle trasy. Jezdíte denně po městě a máte kde nabíjet? BEV/HEV dává smysl. Dálniční kilometry a tahání? Moderní diesel je pořád silná volba. Krátké dojíždění a občas dálka? PHEV, ale jen pokud budete poctivě nabíjet.
Rychlý rozhodovací „strom“ pro pohon (z praxe):
- Do 40 km denně, garážová zásuvka: BEV nebo PHEV s nabíjením.
- Smíšený provoz, město + okresky, bez nabíjení: hybrid (HEV) nebo benzin s GPF.
- Dálniční přesuny nad 20 tisíc km/rok: diesel se SCR, pokud splňuje Euro 6d, je rozumný.
- Levný provoz a jednoduchost: LPG/CNG může být fajn, dejte si pozor na servisní síť a zástavbu.
Cheat‑sheet častých čísel a heuritistik:
- CO2 na litr: benzin ~2,31 kg; nafta ~2,64 kg; CNG ~2,75 kg/kg.
- 1 bar podhuštění = cca +0,3-0,5 l/100 km a rychlejší obrus.
- Krátké jízdy do 5 km: emise NOx a HC mohou být i 2-4× vyšší než po zahřátí (laboratorně i v RDE to vychází konzistentně).
- Rekuperace u hybridů/BEV umí snížit prach z brzd o desítky procent, záleží na kalibraci a stylu jízdy.
- Těžší auto = víc prachu z pneumatik a brzd. Každých +100 kg je znát.
Checklist údržby pro čistší provoz:
- Každý měsíc: tlak v pneu, vizuálně brzdy a kotouče, doplnění AdBlue (diesel se SCR).
- Každý rok: kabinový filtr (pomáhá vám i spolujezdcům), diagnostika emisních systémů, aktualizace software řídicí jednotky.
- Podle nájezdu: svíčky a cívky (benzín), žhavky (diesel), kvalitní olej Low‑SAPS (DPF), palivový filtr.
- Situace „smrdí benzínem“: nechte zkontrolovat EVAP canister a ventily odvětrání nádrže.
Mini‑FAQ (otázky, které dostávám nejčastěji):
- „Když auto nekouří, je čisté?“ Ne nutně. Moderní filtry zachytí viditelné saze, ale plynné NOx a ultrajemné částice neuvidíte.
- „Má elektroauto emise?“ Z výfuku ne. Mimo výfuk ano (brzdy, pneumatiky). Celkově záleží na elektřině a stylu jízdy, ve městě ale lokálně pomáhá hodně.
- „Je LPG/CNG čistší?“ Lokálně většinou ano (NOx a částice), CO2 u CNG klesá o 10-20 %. Sledujte STK/SME a kvalitu zástavby.
- „Co je horší, starý benzin nebo moderní diesel?“ Ve městě bývá problém starý diesel bez SCR/DPF (NOx/PM). Moderní diesel se SCR a funkčním DPF je o hodně jinde.
- „Má smysl aditiva do paliva?“ U zanesených vstřiků někdy pomůžou, ale zázraky nečekejte. Základ je kvalitní palivo a správný servis.
- „Bude město zakazovat starší auta?“ V EU se rozšiřují nízkoemisní zóny; česká města o tom debatují a zkouší lokální opatření. Sledujte radnici svého města a podmínky pro vjezd.
Kde čerpat fakta: pro zdravotní dopady WHO Air Quality Guidelines 2021; pro česká čísla ČHMÚ a Zpráva o kvalitě ovzduší; pro dopravu a trendy EEA a Evropské výzkumné centrum JRC. Tyhle zdroje stojí za to i bez odkazů - jsou to primární autority, ke kterým se vrací i legislativa.
Pokud si z článku odnesete jen jednu věc: vaše auto vypouští víc než plyn a páru. Ale spoustu toho máte ve svých rukách. Stačí pár návyků a rozumná volba techniky - a vzduch, který dýcháme, bude citelně lepší.
Napsat komentář