Napadlo vás někdy, proč se hodně švédských aut, která potkáváte na ulici, jmenuje právě Volvo? To slovo zní skoro jako kouzlo a vypadá docela nenápadně, ale za jeho vznikem i volbou se skrývá příběh, který by nikdo nečekal. Málokdo totiž ví, že „Volvo“ nikdy nemělo být vlastně jménem auta. Opravdu. Tahle slavná značka sahá svým původem až do samotného srdce švédského průmyslu a kdyby nebylo jednoho celkem nenápadného vynálezu, mohlo být Volvo dnes úplně někde jinde. Když se ponoříte hlouběji, zjistíte, že onen název skrývá nejen špetku latiny, ale i paradoxní příběh marketingového omylu. Takže, co to tedy znamená – Volvo? A proč si jej Švédové nakonec vybrali pro auta, která přežila třeba i srážku s losem?
Původ názvu Volvo a co vlastně znamená
Možná vás překvapí, že Co znamená slovo Volvo, je otázka, na kterou je odpověď docela jednoduchá a zároveň překvapivá. "Volvo" je latinského původu a překládá se jako "valím" nebo "otáčím se" – tedy něco, co se pohybuje dopředu nebo valí. Není to vymyšlené, firma SKF, švédský kolos na výrobu ložisek, si v roce 1915 zaregistrovala právě název Volvo, tehdy ale vůbec netušila, že jednou půjde o auta. Domnívali se totiž, že by tento latinský termín mohl skvěle sedět na jejich ložiska – a protože se ložiska v kolech auta pořád otáčí, tak by to byla trefa do černého. Jenže slovo se nakonec prosadilo úplně jinak.
Při výrobě ložisek narazili na to, že konkurence je vyšší a odvážnější než čekali a ložisková divize nebyla tak úspěšná, jak by si přáli. Značka Volvo tak nějak usnula na pár let. Až když ve 20. letech začali lidé v SKF přemýšlet o výrobě automobilů, byla tahle značka znovu vytažena ze šuplíku. Najednou jasně dávala smysl – valící kola, pohyb vpřed, inspirace svobodou. Možná tedy Volvo nikdy nebylo zamýšleno jako značka aut, ale dnes bez ní automobilový svět vypadá úplně jinak.
Jak a proč vznikla automobilka Volvo
Když už bylo jasno, že Volvo jako značka aut by vlastně vůbec nebyla špatná, dostalo se do hry ještě víc švédské tradice, než se na první pohled zdá. Roku 1927 vyjel z továrny v Göteborgu první automobil Volvo ÖV 4. Asi málokdo by dnes chtěl vést tu debatu, jestli to v tu dobu byl lepší nápad než třeba pěstování brambor, ale dvěma pánům – Assar Gabrielsson a Gustaf Larson – prostě šlo o víc než o jméno. Na počátku byla odvaha dokázat světu, že i švédské silnice lze dobýt s něčím vlastním.
Volvo aneb "to, co se valí", se od začátku profilovalo jako bezpečné a spolehlivé auto. U Švédů se to zdá logické. Zima, dlouhé noci, sobi na cestě – bezpečí tu není nikdy dost. Ve třicátých letech už Volvo vyrábělo osobní auta, autobusy i nákladní vozy a během druhé světové války i vojenskou techniku. Za celou dobu fungování značky si Švédové zakládají na tom, že jejich auta mají přežít i to, co jinde už považují za nemožné – ať už počasí, nebo nečekanou nehoda na venkovské cestě.
Mimochodem, řada lidí si myslí, že logo Volva je úplně obyčejné, ale když se podíváte pozorněji, uvidíte nejen okruh a šíp – symbol starověkého železa a mužskosti, tedy přesně to, co má auto znamenat: sílu, robustnost a pohyb vpřed.

Velké milníky a průlomy v historii Volva
Volvo se nebálo nikdy vsadit na bezpečnost. Asi žádná jiná automobilka na světě tolik neproslula bezpečnostními systémy. Už v roce 1959 Volvu inženýr Nils Bohlin vymyslel tříbodový bezpečnostní pás. A co udělali? Patent dali zdarma všem ostatním výrobcům! Doslova zachránili miliony životů. Další vychytávky přišly: dětské sedačky, první systémy ochrany před bočním nárazem nebo pozdější systémy City Safety, které automaticky brzdí, když šofér nestíhá reagovat.
Rok | Významný milník | Přínos |
---|---|---|
1959 | Tříbodový bezpečnostní pás | Zásadní uznání bezpečnosti v autech |
1972 | Dětská sedačka proti směru jízdy | Ochrana dětí v automobilech |
1991 | SIPS - systém ochrany před bočním nárazem | Minimalizace zranění při boční srážce |
2008 | City Safety | Prevence nehod v městském provozu |
Těžko dnes najít automobilovou značku, která by byla synonymem pro bezpečnost víc než Volvo. V devadesátých letech se svět smál „nudným hranatým autům“, jenže hranatější konstrukce tehdy znamenala mnohem větší bezpečnost a také prostor pro cestující. Za zmínku stojí, že Volvo jako první testovalo auta při převrácení. Dneska to zní jako samozřejmost, tehdy to byl punk. Značka má dokonce svůj vlastní slavný crashlab, jehož výsledky neustále inspirují celý svět.
Zajímavosti a fakta o značce Volvo, které málokdo zná
Fanoušci Volva dnes tvoří celosvětovou komunitu. Například ve Švédsku potkáte auta stará i třicet let, která ještě pořád spolehlivě slouží. Model Volvo 240 je doslova legenda, dokonce existuje i kategorie „milion mil“, tedy auta, která mají za sebou přes 1,6 milionu kilometrů. Jeden švédský taxikář dokázal s Volvem Amazon ujet více než 4,8 milionu kilometrů a auto stále jezdí.
Volvo je také jedinou automobilkou, která mohla za vlastní závodní tým považovat i mmacat nazionale – ano, na okruzích ve Švédsku vozili Lionel Train ve Volvu déle, než kdejaké jiné domácí značky jinde ve světě. Tohle všechno vychází z určité národní hrdosti. A Švédové jsou na Volvo často hrdí stejně, jako jsou Češi na Škodu. Často se vtipkuje, že pravý švédský řidič nejede, dokud nejde o život; což u Volva platí tak trochu doslova, protože pověst „neprůstřelného“ auta je zde dovedena k dokonalosti.
Spousta lidí se ptá, jestli je Volvo opravdu švédské. Ano i ne – v roce 2010 se stal vlastníkem čínský koncern Geely, nicméně se hlavní vývoj, design i testování pořád odehrává přímo ve Švédsku. Tradice, která je vidět i na výrobě aut s pohonem na všechna čtyři kola – nezapomeňte, že švédská zima není žádná legrace.

Tipy pro zájemce a uživatele aut Volvo
Pokud o Volvu přemýšlíte, stojí za to se zaměřit na pár konkrétních detailů, co v běžném srovnávači nenajdete. Především, i starší Volvo často přežije nové auto jiné značky. Pokud vám jde o komfort, bezpečnost a spolehlivost, vyzkoušejte si vůz na reálné silnici; Volvo je skvělé zejména tam, kde silnici pokrývá vrstva rozbředlého sněhu nebo písku. Mnoho starších dílů pořídíte dokonce levněji než u konkurenčních značek a servisní síť je ve většině Evropy velmi solidní.
- Starší Volva často mají skvělý stav i po desítkách let.
- Při nákupu ojetiny zkontrolujte hlavně stav karoserie – švédská auta mají odolné podvozky, ale zub času je neúprosný.
- Povinné bezpečnostní testy Volvo vždy plní s rezervou, takže i s pár lety navíc je tu pořád velký náskok oproti konkurenci.
- Majitelé často chválí jednoduchost oprav a levné originální díly na trhu.
- Novější modely jsou známé nízkou spotřebou, což je u velkých aut až překvapivé.
Kdo jezdí Volvem, často zůstane věrný. Říká se, že Volva nikdy úplně neumřou – a tohle tvrzení je, díky robustnímu základu a jednoduchosti motorů, pořád dost blízko realitě.
Napsat komentář