Jak často dolévat chladicí kapalinu: kontrola, výměna, úniky (2025)

Když musíte dolévat chladicí kapalinu každý měsíc, něco je špatně. U zdravého auta hladina skoro nekolísá. Tenhle článek vám dá jasné hranice: kdy dolít, co dolít, kdy měnit a kdy už neřešit a jet do servisu. Nepůjdu do složitých teorií, dostanete praktické kroky a pár jednoduchých pravidel, která fungují v českých podmínkách.

TL;DR

• Kontrolujte hladinu v expanzní nádobce jednou za měsíc nebo před delší cestou. Časté dolévání chladicí kapaliny není normální a znamená problém.
• Dolévejte stejný typ, jaký je v autě (podle manuálu). Barva je jen orientační, řiďte se specifikací (např. G12++, G13).
• V ČR je bezpečný mix 50/50 (kapalina/demineralizovaná voda): ochrana cca do −37 °C. Pokud si nejste jistí, netrefíte vedle.
• Když zmizí víc než 0,2 l na 5 000 km, hledejte únik. Sladký zápach, růžové/zelené mapy, mokro u vodní pumpy = typické stopy.
• Výměna obvykle po 5 letech nebo 150-250 tis. km (podle typu a značky). Zkontrolujte v servisní knize či manuálu.

Jak často kontrolovat a kdy dolévat

Pokud vás zajímá jediné číslo: mrkněte na hladinu jednou za měsíc, ideálně ráno před jízdou, když je motor studený. Druhý dobrý zvyk je kontrola před delší cestou (dovolená, Alpy, horké léto).

Normální je velmi pomalý a malý pohyb hladiny mezi „MIN“ a „MAX“ v závislosti na teplotě. V zimě po ránu bývá hladina níž, po jízdě výš. To není únik, ale fyzika (tepelná roztažnost).

Nenormální jsou tyto situace:

• Dolévání častější než jednou za několik měsíců.
• Pokles o víc než zhruba 0,2 litru na 5 000 km.
• Náhlý propad hladiny během pár dní nebo po jedné delší jízdě.

Za „časté dolévání“ se často schovává problém: netěsný víčko expanzky, hadice, chladič, vodní pumpa nebo v horším případě těsnění pod hlavou. Jediná výjimka je po zásahu do chladicí soustavy (výměna dílů, proplach), kdy se vyžene zbylý vzduch a hladina se jednou dorovná.

Správný postup: kontrola a dolití krok za krokem

1. Nechte motor plně vychladnout. Při horkém motoru je v soustavě tlak - víčko neotvírejte, jinak hrozí opaření.
2. Podívejte se na expanzní nádržku. Musí být průhledná. Hladina má být mezi ryskami „MIN“ a „MAX“. Test dělejte na rovině.
3. Potřebujete dolít? Najděte přesný typ chladicí kapaliny v manuálu (např. pro koncern VW: G12++, G13; Toyota: červená/ růžová Super Long Life; BMW: modrá; Renault: Type D). Barva je orientační, ne pravidlo.
4. Když nevíte, co tam je: bezpečná volba je dolít destilovanou/demineralizovanou vodu v nouzi (dočasně) do max. 10-20 % objemu, a co nejdřív směs srovnat na správnou koncentraci. Tím nesnížíte antikorozní ochranu pod kritickou mez na krátkou dobu.
5. Připravte směs. Standard v ČR je 50/50 (ochrana cca do −37 °C). Na zimu na horách klidně 55-60 % koncentrátu (pozor, nad 65 % se mrazuvzdornost zhoršuje).
6. Dolévejte čistým trychtýřem pomalu po malých dávkách. Držte se mezi MIN a MAX. Neplňte po okraj - kapalina se rozpíná.
7. Nasaďte víčko, utáhněte. Nastartujte, zapněte topení na maximum a nechte chvíli běžet. Zkontrolujte, zda nejsou vidět bubliny nebo mokrá místa.
8. Po první jízdě ještě jednou zkontrolujte hladinu. Malá korekce je normální.

Proč destilovaná/demineralizovaná voda? Tvrdá voda zanáší systém vodním kamenem, mění pH a zkracuje životnost kapalin a dílů. V nouzi dolijte i balenou kojeneckou vodu - je měkká.

Jakou kapalinu použít, míchání a koncentrace

Základní dělení je podle technologie inhibitorů koroze, ne podle barvy. Barvy nejsou standardizované. Jeden výrobce dělá růžovou OAT, jiný růžovou G11 - proto vždy podle specifikace v manuálu.

• OAT (Organic Acid Technology): dlouhá životnost, typicky růžová/červená/fialová (např. G12, G12+, G12++). Intervaly často 5 let/200-250 tis. km.
• HOAT/Si-OAT: hybridní, často fialová/oranžová/modrá podle značky. Běžné u evropských aut poslední dekády.
• G13: nástupce G12++, obsahuje glycerin, typicky fialová. Pro VAG od cca 2012 dál.
• Starší IAT (G11, zelená/modrá): kratší životnost, určené pro veterány a starší konstrukce.

Míchání: držte se kompatibility. G12++ a G13 jsou mezi sebou obvykle mísitelné. G11 s OAT/Si-OAT míchat nemá smysl (riziko tvorby gelu a ztráta antikorozní ochrany). Pokud neznáte typ a systém kdysi někdo „vyrobil duhu“, je nejjistější kompletní výměna a proplach.

Koncentrace a ochrana proti mrazu

Ochranu ověříte refraktometrem nebo jednoduchým plovákovým hustoměrem. V servisech v ČR vám to změří do pár minut. Správná koncentrace chrání i proti korozi a přehřátí (zvyšuje bod varu).

Když mizí kapalina: jak rychle odhalit únik a co hrozí

Včas chytit únik se vyplatí. Přehřátý motor zvládne jedinou jízdu, a oprava pak bolí.

Rychlá kontrola doma:

• Pod autem barevná loužička nebo křupavé krystalky na dílech (bílé, růžové, zelené). Sledujte hlavně spojky hadic, chladič, vodní pumpu, víčko expanzky, těleso termostatu, kulisy u ohřevu turba.
• Sladký zápach v kabině, orosená okna bez důvodu a mastné mapy na čelním skle = možná topení (výměník) teče.
• Studený fouká studeně, teploměr lítá nahoru dolů = bubliny v systému nebo nízká hladina.
• Bílý hustý kouř z výfuku po zahřátí, „majonéza“ (mléčný povlak) pod víčkem oleje, tlak v hadicích i po vychladnutí = podezření na těsnění pod hlavou.
• Víčko expanzky píská, po jízdě je mokré a okolo zaschlé krusty = špatný přetlakový ventil ve víčku.

Jak to potvrdit:

• Tlaková zkouška soustavy - nasadí se pumpa místo víčka a systém se natlakuje. Když tlak padá a někde to zvlhne, máte viníka.
• CO₂ test v expanzce - kapalinou se zjistí, zda se spaliny nedostávají do chladicí soustavy (těsnění pod hlavou).
• UV barvivo - přidá se do kapaliny a pod UV lampou je stopa jasně vidět.

Na co si dát bacha:

• Nikdy nejezděte s rozsvícenou kontrolkou teploty nebo s ručičkou v červeném poli. Každý kilometr navíc může znamenat křivou hlavu, zadřená ložiska turba nebo zadřený motor.
• Neutahujte víčko expanzky „na krev“. Ventil ve víčku musí pustit tlak. Levná neoriginální víčka často utíkají. Někdy stačí vyměnit jen víčko za originál a zdánlivý únik zmizí.
• Nemíchejte do moderní OAT kapaliny staré silikáty „pro jistotu“. Chemie si nerozumí.

Reálné náklady (orientačně v roce 2025):

• Víčko expanzky: 200-800 Kč.
• Hadice/rychlospojka: 300-1 200 Kč díl + práce.
• Vodní pumpa: 2 000-6 000 Kč (podle auta) + práce, často s rozvodem.
• Chladič: 2 500-8 000 Kč + práce.
• Výměník topení: 1 500-4 000 Kč díl, práce náročná (u některých aut rozborka palubky).
• Těsnění pod hlavou: v desítkách tisíc, podle motoru.

Výměna chladicí kapaliny: intervaly a stručný postup

Kapalině časem dochází antikorozní přísady a pH se posouvá. Moderní „long-life“ vydrží déle, ale ne věčně. Když neznáte historii auta, lepší je vyměnit a být v klidu.

Obvyklé intervaly podle typu:

Vždy sledujte servisní plán výrobce. Některé značky uvádějí primárně časový limit (chemie stárne i bez nájezdu).

Stručný „domácí“ postup (jen pokud víte, co děláte):

1. Auto na rovině, studený motor. Demontujte spodní kryt, připravte nádobu na starou kapalinu.
2. Otevřete víčko expanzky. Odsajte část staré kapaliny nebo povolte spodní hadici chladiče/odkalovací šroub (pozor na ekologii - neznečišťovat půdu/vodu).
3. Zavřete, nalijte správný mix (většinou 50/50). Otevřete odvzdušňovací šroub(y), pokud je auto má.
4. Nastartujte, topení na maximum, držte mírné otáčky, doplňujte do MAX. Sledujte, až přestanou chodit bubliny a sepne ventilátor.
5. Zkontrolujte netěsnosti, udělejte testovací jízdu, po vychladnutí znovu kontrola hladiny.

Bezpečnost a ekologie:

• Ethylenglykol je jedovatý a láká zvířata (sladká chuť). Nechte ho mimo dosah dětí a zvířat.
• Starou kapalinu odevzdejte ve sběrném dvoře/servisu. Nelijte ji do kanálu.
• Rukavice a brýle nejsou frajeřina - šetří oči a kůži.

Příklady z praxe: co dělat u běžných aut

Škoda/Volkswagen/Seat/Audi (cca 2008+): v systému bývá G12++ nebo G13. Míchejte s G12++/G13, nevrstvěte s G11. Ztráty často víčko expanzky nebo rychlospojky plastových hadic. U TSI běžně vlhnutí na tělese termostatu.

Toyota/Lexus: červená/růžová Super Long Life. Životnost je dlouhá, s míchat s „univerzální růžovou“ raději ne. Úniky se často ukážou na vodní pumpě (kontrolní otvor) a u radiátorů topení starších ročníků.

BMW (modrá): specifická směs, držte se originální specifikace. Směs 50/50. Úniky často na přírubách plastových dílů, expanzky a chladiče rády praskají věkem.

Renault/Nissan/PSA: různé HOAT/Si-OAT. Opět podle manuálu. Pozor na kombinace od dodavatelů (Type D apod.). U některých dieselů zvodnatění okolo EGR chladiče.

Diesel vs benzín: na frekvenci kontroly to nemá zásadní vliv, ale turba zvedají teplotní zátěž - pečlivě hlídejte kvalitu a koncentraci.

Cheat-sheet a rychlé checklisty

Rychlé rozhodovací pravidlo:

• Auto je v pořádku, hladina se po měsících drží stabilně v pásmu MIN-MAX = neřešte.
• Hladina odešla o „malinko“ po servisu = jednorázově dorovnejte a sledujte.
• Doléváte každých pár týdnů = najít únik (tlaková zkouška, víčko, hadice, pumpa, chladič).
• Výkyvy ručičky teploty, slabé topení, bílý kouř = netahat to, servis hned.

Co mít v kufru:

• 1 l správné kapaliny podle auta nebo koncentrát + 1 l demineralizované vody.
• Malý trychtýř, hadřík, jednorázové rukavice.
• LED svítilnu na kontrolu spojů a chladiče.

Nouzové dolití (na cestě):

• Jenom voda? Raději demineralizovaná. Pokud jinak nejde, dolijte kohoutkovou a po příjezdu co nejdřív směs srovnejte a systém zkontrolujte.
• Nikdy neotevírejte víčko za horka. Když musíte, použijte silný hadr a povolujte velmi pomalu.

Mini-FAQ

Jak často se dolévá chladicí kapalina?

U zdravého auta skoro vůbec. Kontrola měsíčně, dolití spíš výjimečně. Častější dolévání znamená únik, vadné víčko nebo jiný problém.

Mohu míchat různé barvy?

Barva není norma. Důležitá je chemie (OAT/HOAT/G11/G12/G13). Když si nejste jisti kompatibilitou, nemíchejte a řešte kompletní výměnu.

Co když doliju jen vodu?

Krátkodobě to motor nezabije. Dlouhodobě snižujete bod varu a mrazuvzdornost a hlavně antikorozní ochranu. Co nejdřív srovnejte na správný mix.

Proč mizí kapalina bez viditelných stop?

Může unikat jako pára na horké části (odpaří se), protékat do kabiny (výměník topení), nebo jít do válců přes těsnění. Tlaková zkouška a CO₂ test řeknou víc.

Kolik stojí chladicí kapalina?

Koncentrát běžných značek: cca 250-500 Kč/l. Hotová směs: 150-350 Kč/l. Originály bývají dražší.

Jak poznám, že víčko expanzky zlobí?

Po jízdě mokro okolo víčka, zaschlé krusty, syčení, hadice extrémně tvrdé i po vychladnutí. Výměna je levná a často vyřeší „záhadné“ úbytky.

Další kroky a řešení potíží

Scénář: Mírný úbytek po delší jízdě, jinak stabilní

• Zkontrolujte víčko expanzky, rychlospojky a hadice. Vyměňte víčko (levné) a sledujte další týdny.
• Změřte koncentraci. Pokud je pod 40 %, zvyšte na 50/50.

Scénář: Každé dva týdny dolitek 100-200 ml

• Objednejte tlakový test. Často to bývá vlhnoucí vodní pumpa nebo „potící“ chladič.
• Prohlédněte interiér: orosená okna? Mastnoty? Zápach? Mohlo odejít topení.

Scénář: Náhlé přehřátí, topení přestalo topit

• Nestůjte na místě s běžícím motorem. Zastavte, vypněte, otevřete kapotu a nechte vychladnout.
• Nedolévejte horkému motoru. Po vychladnutí dolijte, odvzdušněte a do servisu - může jít o prasklý plastový díl, víčko nebo termostat.

Scénář: Bílý kouř a majonéza pod víčkem oleje

• Nespouštějte to z hlavy. CO₂ test, měření komprese, kontrola chladicí soustavy. S tímhle nejezdit.

Tipy pro delší životnost soustavy:

• Jezděte s kvalitní směsí v doporučené koncentraci a měňte podle plánu.
• Nalévejte vždy čistě, bez prachu a olejů. Jedna lžička oleje v expanzce dokáže zničit gumová těsnění.
• Při výměně pumpy nebo termostatu vyměňte i kapalinu a odvzdušněte pořádně. Levná práce ušetří drahé trable.

Poslední poznámka z praxe z Brna: české zimy sice kolísají, ale studený ranní start umí být v lednu −10 až −15 °C. Proto držím 50/50 i u města. Kdo jezdí pravidelně na hory, ať dá 55 % koncentrátu a zbytek vyřeší refraktometr. Těch pár minut navíc je levnější než nová hlava motoru.