Jak zjistit typ převodovky: VIN, štítky, OBD a jízdní znaky (rychlý návod)

Řešíš, jak zjistit, co přesně v autě řadí - kvůli výměně oleje, koupi dílů nebo jen proto, aby tě už nikdo neodbyl frází „je to jen automat”? Tady máš krátký tahák, pak detailní postupy a příklady pro nejběžnější značky u nás. Bez obkeců, rovnou k věci. Když dělám předprodejní prohlídky v Brně, tohle je přesně to, co dělám v terénu.

Rychlé shrnutí (TL;DR)

• První pohled: máš spojkový pedál? Pak manuál. Volič s písmeny P-R-N-D značí automat (měnič, DCT/DSG, CVT nebo robot).
• Nejspolehlivější: VIN + výrobní katalog (EPC) nebo štítek s PR kódy (VAG) - dostaneš konkrétní kód převodovky.
• Diagnostika OBD načte řídicí jednotku převodovky a její katalogové číslo (např. „02E…” u VAG = DSG DQ250).
• Jízdní znaky: „gumičkový” projev = CVT, tvrdé rychlé přeřazení = DCT, hladké rozjezdy = hydroměnič.
• Fyzicky na skříni převodovky bývá vyražený kód. Někdy to chce čelovku a trpělivost.

Praktický návod krok za krokem

Potřebuješ odpověď hned teď? Jdi od rychlých jistot k detailům. Tenhle postup funguje u ojetin i u novějších aut v záruce.

1. Urči základ: manuál vs. automat
   Podívej se k nohám: tři pedály = manuál. Dva pedály a volič s P-R-N-D = automat. Písmena M/S, „+/-” na voliči nebo pádlách neznamenají manuál, jen manuální mód automatu.

   • Hydroměnič (klasický automat): plynulé „plíživé” rozjezdy, měkké řazení.
   • DCT/DSG (dvouspojka): ostré, rychlé přeřazení, občas necitlivé v koloně.
   • CVT: otáčky drží skoro konstantně, auto „táhne gumově”.
   • Robot (jednospojka): pomalejší přeřazení, pocit „kývnutí” jako u manuálu.

2. Zkontroluj štítky a papíry
   U koncernu VW (Škoda, VW, Audi, Seat) hledej v kufru u rezervy nebo v servisní knížce štítek s PR kódy. Kód převodovky má často formát G0x / G1x a hlavně třípísmenný kód (např. LQF, MNU). Štítek bývá i v zavazadlovém prostoru u podlahy, případně v motorovém prostoru.

   • V TP (velký/malý) převodovku většinou nenajdeš. COC list (Certificate of Conformity) někdy obsahuje typ převodu (manuál/automat), ne vždy kód.
   • Servisní knížka a faktury často zmiňují typ oleje - podle něj jde převodovku dobře dohledat.

3. VIN + výrobní katalog (EPC)
   VIN máš na palubce u čelního skla a v TP. S VIN ti autorizovaný servis nebo dílenský katalog dohledá přesný kód převodovky. U BMW to bývá ZF 6HP/8HP (nebo Getrag DCT), u Mercedesu 722.6/722.9/725.0, u VAG DQ200/DQ250/DQ381 apod.

   • Tip: zavolej dílenskému pultu s VIN a otázkou „potřebuju kód převodovky a správný olej”. Zabere to dvě minuty.

4. Fyzický kód na skříni převodovky
   Kód bývá vyražený nebo na štítku na boku skříně. U VAG hledej označení 0AM/02E/0GC (DSG), 02J/02M (manuál). U ZF je štítek s QR a kódem 6HP/8HP + varianta. U Jatco (Nissan) najdeš JF011E/JF015E/JF016E atd.

   • Auto zvednout, sundat spodní kryt a svítit z boku. Někdy to „dá” i z horní strany kolem baterky.

5. OBD diagnostika (rychlé zjištění z řídicí jednotky)
   Připoj jednoduchý ELM327 adaptér a aplikaci, která umí číst TCU (řídicí jednotku převodovky). V identifikaci uvidíš číslo dílu - podle prefixu poznáš rodinu převodovky.

   • VAG příklad: 02E 927 770 XX = DSG DQ250; 0AM 927 ... = DSG DQ200; 0GC ... = DQ381.
   • BMW/ZF: SW identifikace často obsahuje 6HP/8HP.
   • Nissan/Jatco: JF0xx v popisu TCU.

6. Jízdní a zvukové znaky (když papíry nejsou)
   Krátká zkušební jízda hodně napoví:

   • CVT: při plném plynu vystřelí otáčky a rychlost „dohání”. Při klidné jízdě otáčky plynule stoupají bez skoků.
   • DCT/DSG: rychlé, ostře cítitelné přeřazení, v nízké rychlosti může zadrhávat.
   • Hydroměnič: hladké, sametové řazení, „plíží se” po puštění brzdy.
   • Robot: přeřazení trvá déle, vůz si „sedne” mezi kvalty.

7. Když je auto po úpravách
   U starších ojetin se občas mění převodovky mezi modely. Jediná jistota je číst vyražený kód přímo na skříni a srovnat s katalogem dílů dle VIN.

Příklady a orientační tabulka podle značek

Nejčastější převodovky, se kterými se u nás setkávám (a kde je hledat). Ber to jako mapu, ne jako dogma - konkrétní auto si vždy ověř přes VIN/štítek.

Proč na tom tolik záleží? Protože nesprávná náplň nebo špatný servisní postup převodovku zabije rychleji, než stihneš říct „repas”. ZF Aftermarket dlouhodobě uvádí, že výměna ATF u 6HP/8HP v intervalu 80-120 tis. km výrazně snižuje opotřebení mechatroniky a spojek. Nissan/Jatco trvá na kapalinách NS-2/NS-3 pro CVT - jiné kapaliny způsobují prokluz a rozpady řemenů/řetězů. A DSG? DQ250 s mokrými spojkami chce pravidelné výměny, zatímco DQ200 se suchými spojkami má jiné nároky a jinou náplň.

Kontrolní seznamy, tipy a časté dotazy

Tady máš jednoduché taháky, podle kterých to zvládneš i na parkovišti před domem. Jo, i bez dílny.

5min rychlotest (bez nářadí):

• Mrkni na pedály a volič: 3 pedály = manuál; P-R-N-D = automat.
• Krátká jízda: „guma” v otáčkách = CVT; ostré přeřazení = DCT; samet = hydroměnič; „kývnutí” = robot.
• Pod kobercem kufru hledej PR štítek (u VAG). Napiš si třípísmenný kód převodovky.
• VIN si vyfoť. V servisu ti podle něj kód řeknou za minutu.
• Pokud máš OBD adaptér, načti TCU a ulož si číslo dílu.

Co si zapsat, ať už to nikdy neřešíš:

• Název/rodina převodovky (např. ZF 8HP, DQ250, JF016E).
• Třípísmenný kód/katalogové číslo (z PR štítku nebo TCU).
• Specifikace oleje (ATF/CVT/DSG/GL-4/GL-5) a množství.
• Poslední výměna oleje a filtru (km/rok).
• Software/aktualizace (u DCT/CVT někdy klíčové).

Pro tipy z praxe:

• Neříkej „mám DSG”, když je to hydroměnič. Servisák ti tak prodá špatný olej. Vždy chtěj kód.
• U manuálů s mosaznými synchrony patří často GL-4, ne GL-5. GL-5 může synchrony „dojíst”.
• „Doživotní náplň” znamená do konce životnosti podle marketingu, ne do 500 tisíc. Realita: 60-120 tisíc km podle typu a zátěže.
• U VAG se drž prefixů: 02E = DQ250, 0AM = DQ200, 0GC = DQ381. Skvělý rychlý filtr omylů.
• U hybridů Toyota se e-CVT neservisuje jako klasická CVT - neházej to do jednoho pytle.

Mini-FAQ:

• Mám DSG nebo klasický automat? Když na volič dáš D, pustíš brzdu a auto se plíží hodně plynule bez škubnutí, často to bude hydroměnič. DSG poznáš podle opravdu rychlých přeřazení a občasného cuknutí v koloně. Jistota: kód z TCU nebo štítku - 02E/0AM/0GC znamená DSG.
• Jak poznám CVT u Nissanu? Při akceleraci drží otáčky téměř konstantní. V diagnostice uvidíš JF011E/JF015E/JF016E a olej NS-2/NS-3.
• Kde najdu štítek u Octavie III? PR štítek je v kufru u rezervy nebo na podlaze zavazadelníku, kopie bývá v servisní knížce. Kód převodovky má tři písmena.
• Řekne mi to technický průkaz? Většinou ne. Maximálně manuál/automat. Potřebuješ VIN + EPC nebo fyzický kód na skříni.
• Musím měnit olej, když výrobce píše „lifetime”? ZF Aftermarket doporučuje výměnu 80-120 tis. km u 6HP/8HP. U DSG bývá 60 tis. km. U CVT podle výrobce převodovky/katalogu - ignorovat to je risk.
• Kolik mám stupňů? Napovědí rychloměr/otáčkoměr (kolik krátkých pádů otáček při akceleraci), ale přesně ti to řekne kód převodovky v EPC.
• Nemám servisní knížku. Co teď? VIN do autorizáku, kde ti vytáhnou build list. Nebo diagnostika TCU - vyfotit identifikaci.

Časté chyby, a jak se jim vyhnout:

• „Je to DSG, protože má pádla.” Pádla mají i hydroměniče. Potvrď to kódem.
• Míchání ATF: ATF WS není totéž co Dexron. A CVT kapalina není ATF.
• Podle barvy oleje: barva nic neznamená. Rozhoduje specifikace výrobce převodovky.
• Diagnostika jen motoru: spousta app čte jen ECU, ne TCU. Potřebuješ číst převodovku.

Jak si udělat domácí „detektivku” z jízdy:

• Zrychli plynule 20-90 km/h a sleduj otáčky: 5-8 malých pádů = vícestupňový hydroměnič/DCT; plynulá křivka = CVT.
• Rozjezd do kopce bez plynu: hydroměnič se „opře” a plíží, DCT bez plynu často zaváhá.
• Režim M (manuál): Hydroměnič někdy nechá podřadit až po potvrzení plynem, DCT cvakne okamžitě.

Ať už kupuješ ojetinu, nebo řešíš servis, cílem je zjistit typ převodovky dostatečně přesně, abys vybral správný olej, filtr a postup. Když si odneseš kód a specifikaci oleje, máš vyhráno.

Další kroky a řešení potíží

Různí lidé, různé startovní pozice. Tady máš konkrétní scénáře.

1) Kupující ojetiny bez historie

• Hned na místě: VIN + PR štítek (VAG). Udělej fotky. Krátká jízda a „typové” chování převodovky.
• Po prohlídce: diagnostika TCU, stáhni identifikaci dílu. Hledej úniky oleje a barvu zásuvek mechatroniky (např. DSG).
• Vyjednávání: když chybí doklad o výměně oleje, počítej s náklady na výměnu (3-8 tis. manuál, 5-15 tis. DSG/CVT, 8-20 tis. ZF 8HP - dle značky a dílů).

2) Domácí kutil s OBD adaptérem

• Použij app, která čte TCU. Ulož si SW čísla a kódy.
• Vyhledej dle čísla dílu předepsanou kapalinu a množství. Koukej po servisních bulletinech (TSB) - někdy je update softwaru povinný po výměně oleje.
• Nedotahuj výpustné šrouby „na krev” a vždy nové těsnění. Přílišné utažení ničí skříň.

3) Majitel v záruce/operák

• Nerozebírej nic sám. Požádej servis o potvrzení kódu převodovky k VIN a o plán údržby.
• Jezdi kratší intervaly, když taháš vozík/jezdíš po městě. „Severe duty” režim zkracuje životnost oleje.

4) Podezření na záměnu převodovky (swap)

• Fyzicky vyhledej vyražený kód na skříni. Porovnej s build listem k VIN.
• Nechávej aktualizovat software TCU podle skutečného kódu převodovky, ne podle VIN (jinak špatné mapy řazení).

Rozhodovací mini strom (když spěcháš):

• Potřebuju jen koupit olej → VIN do servisu/katalogu → dostanu kód + přesnou specifikaci.
• Chci vědět typ bez servisu → PR štítek / TCU číslo → porovnat prefix (02E/DQ250, 0AM/DQ200 atd.).
• Mám jen klíčky → krátká jízda → chování napoví, ale olej bez kódu nekupuj.

Pokud si nejsi jistý ani po těchto krocích, udělej jednu věc: vyfoť VIN, štítek z kufru (pokud je), volič, prostor kolem převodovky zespodu a zepředu. S těmito fotkami ti každý slušný dílenský pult nebo dobrý mechanik do druhého dne řekne, co přesně v autě máš - včetně náplně, množství a zda je nutný filtr.

Jestli chceš, můžeš si k tomu udělat i vlastní „servisní kartu” v telefonu: kód převodovky, olej, množství, interval, datum a kilometry poslední výměny. Příště už tohle řešit nebudeš.