Kalkulačka kulturních výdajů
Zjistěte, kolik vám stojí kultura ročně podle vašich návyků. Průměrný Čech utrácí za kulturu 6 300 Kč ročně.
Vaše údaje
Vaše odhadované výdaje
Po kliknutí na tlačítko Vypočítat výdaje se zobrazí výsledek.
Průměrný Čech utrácí 6 300 Kč ročně.
Průměrný Čech utratí za kulturu přes 6 300 korun ročně. Toto číslo není jen odhad - pochází z oficiálních dat Českého statistického úřadu za rok 2025. Zahrnuje vše: vstupenky do divadel, kin, muzeí, koncerty, knihy, výstavy, ale i online předplatné na kulturní obsah. A přesto mnozí z nás cítí, že kultura je drahá. Proč?
Co vlastně započítáváme jako „kulturu“?
Statistiky neříkají jen „vstupenky“. Zahrnují i nákup knih, hudebních alb, filmů, ale i náklady na výběr a údržbu domácího vybavení - třeba pořízení televize s přístupem k uměleckému streamingu nebo kvalitní reproduktory pro poslech jazzu. Nezapomíná se ani na výdaje na děti: hudební školy, divadelní kroužky, výlety do muzeí. Pokud máte dítě, které chodí na klavír, a vy si koupíte knihu o českém surrealismu, obě tyto výdaje jsou v tom čísle 6 300 Kč.
Co ale není započítáno? Návštěvy nekomerčních akcí, jako jsou bezplatné koncerty na náměstí, přednášky na univerzitách pro veřejnost, nebo výstavy v místních knihovnách. Tyto aktivity se často nezaznamenávají v platebních systémech, ale přesto jsou důležité. V mnoha městech, jako Brno nebo Ostrava, se dějí stovky takových událostí ročně. Není to kultura? Je. Jen se nezapočítává do statistik.
Co se mění od roku 2020?
Před deseti lety průměrný Čech utrácel za kulturu asi 4 200 Kč ročně. Od té doby se částka zvýšila o téměř 50 %. Proč? Tři hlavní důvody.
První: přístup k digitální kultuře. Streamingové služby jako Seznam Zóna, Netflix nebo Apple Music si vyžádaly předplatné, která se přidala k tradičním výdajům. V roce 2025 má 68 % domácností v Česku alespoň jedno předplatné na kulturní obsah. To je o 20 % více než v roce 2020.
Druhý: růst cen vstupenek. Vstup do divadla v Praze stojí dnes průměrně 420 Kč - v roce 2020 to bylo 310 Kč. Kino za 180 Kč? Už jen v největších městech. V menších městech jsou ceny nižší, ale i tam se zvyšují. Některé muzea, jako Národní muzeum, zavedly systém „placeného vstupu“ i pro české občany, který dříve byl zdarma.
Třetí: větší zájem. Lidé si víc váží času, který tráví v kultuře. Výzkumy ukazují, že 57 % lidí ve věku 25-45 let považuje návštěvu výstavy nebo koncertu za důležitou součást svého života - nejen pro zábavu, ale i pro sebepoznání. To je o 15 % více než před pěti lety.
Kdo utrácí nejvíc a kdo nejmaň?
Nejvíc utrácí lidé ve věku 30-49 let. Průměr pro tuto skupinu je 8 900 Kč ročně. Mají stabilní příjem, děti, které chodí na školy, a čas si na kulturu najít. Většina z nich si koupí knihu, koupí vstupenku na koncert, nebo si objedná předplatné na filmový kanál.
Na druhé straně jsou studenti a důchodci. Studenti utrácí průměrně jen 1 800 Kč ročně - hlavně na knihy a někdy na koncerty. Důchodci utrácí 2 600 Kč, ale často na jiné věci: vstupenky na místní divadlo, návštěvy muzeí v týdnu, kdy jsou slevy. Většina z nich se neúčastní nových digitalizovaných forem - nekoupí si předplatné na streaming, protože neví, jak to funguje.
Nejvíce se liší podle místa bydlení. V Praze průměrný obyvatel utratí 9 400 Kč ročně. Ve středních městech jako Brno nebo Ostrava je to 6 100 Kč. V malých obcích to klesá na 3 200 Kč. Proč? Tam není co koupit. Není divadlo, nejsou kina, nejsou výstavy. A pokud jsou, jsou daleko.
Je to hodně nebo málo?
Představte si to takto: 6 300 Kč ročně je zhruba 525 Kč měsíčně. To je méně než cena jednoho kávy denně. Nebo méně než cena jedné vstupenky do kina za měsíc. A přesto mnozí lidé říkají: „Nemám na to peníze.“
Problém není v cenách. Problém je v přístupu. Většina lidí neví, že existují bezplatné akce, slevy pro studenty, důchodce, rodiny, nebo že může využít kulturní karty, které některé obce dávají. V Brně dostává každý obyvatel věku 18-26 let každý rok 1 000 Kč na vstupenky - a jen 12 % z nich to využije. V Plzni je to podobné.
Když se podíváte na jiné země, je to jiné. Německo: 280 € ročně. Francie: 310 €. Česko: 260 €. Výdaje jsou podobné, ale v zahraničí se kultura považuje za veřejnou službu - a proto je víc podporována. V Česku je to většinou záležitost jednotlivce. A když někdo nemá peníze, nebo neví, kde hledat, tak se vzdává.
Co se dá dělat jinak?
Není potřeba utrácet 10 000 Kč ročně, aby jste měli kulturu. Stačí 1 000 Kč. Třeba:
- 1 kniha za 300 Kč
- 1 koncert v místním domě kultury za 400 Kč
- 1 výstava v muzeu se slevou za 200 Kč
To je 900 Kč. A přitom jste měli tři různé zkušenosti. Více než mnozí, kteří platí za předplatné, ale neposlouchají ani jednu píseň.
Největší chyba je představa, že kultura = nákup. Kultura je i cestování na venkov, kde se dějí tradiční slavnosti, nebo návštěva knihovny, kde můžete půjčit knihu zdarma. Je to i hovor s přítelem o filmu, který jste viděli. Kultura není jen vstupenka. Je to vztah k tomu, co se děje kolem vás.
Co vás čeká v roce 2026?
V roce 2026 se v Česku zavádí nový systém „Kultura pro každého“. Každý občan od 18 let dostane na digitální účet 500 Kč měsíčně na kulturu. Může to být na vstupenky, knihy, streaming, nebo i na výukové kurzy. Systém bude fungovat jako karta - jako ta pro veřejnou dopravu. Zatím to platí jen v pilotních městech: Praha, Brno, Plzeň, Ostrava, Liberec.
Největší výzva? Lidé nevědí, že to existuje. A když se dozvědí, nevědí, jak to použít. Někdo si myslí, že to je nějaký podvod. Jiní si myslí, že to bude fungovat jen pro „nějaké zvláštní lidi“.
Ne. To je jen nový způsob, jak podpořit to, co už lidé dělají. A když se to rozšíří, může se stát, že za pět let bude průměrný Čech utrácet 10 000 Kč ročně - ne proto, že je to nutné, ale protože to bude možné. A protože bude mít smysl.
Je kultura zbytečná nákladná věc?
Ne. Kultura není luxus. Je to jako voda nebo vzduch. Není to to, co si koupíte, když máte peníze. Je to to, co potřebujete, když chcete být člověk. A když si kulturu neumíte dovolit, neznamená to, že ji nepotřebujete. Znamená to, že systém selhal.
Průměrný Čech utrácí 6 300 Kč ročně. Ale to není konec příběhu. To je jen začátek. Když se podíváte na to, co lidé opravdu chtějí - ne na to, co jim říkají statistiky - zjistíte, že většina chce víc. Jen potřebuje cestu. A možnost. A trochu věře, že to stojí za to.
Napsat komentář