Jen málokterá automobilka dokáže být ve světě tak jednoznačnou ikonou své země jako Volvo. Někomu možná vytane na mysli obrázek robustního kombíku s pestrobarevnými sedačkami, jiný si představí Volvo jako obrněný tank, co projede termitištěm i vaflovým polem. Ale málokdo tuší, odkud tahle značka vlastně je a čím prošla, než se stala etalonem pro bezpečnost i švédský životní styl.
Kořeny značky Volvo: Švédsko, ocel a jedinečný přístup
Volvo vzniklo ve Švédsku, zemi losů, sauny a nebývalé technické tradice. Psal se rok 1927 a v továrně v Göteborgu sjel z linky první model ÖV4 – výrobek Gustava Larssona a Assara Gabrielssona, dvou mužů, kteří měli dost odvahy jít proti proudu a vytvořit něco „pravě švédského“, co zvládne tamní zimy, rozbité silnice a ledový vítr. Dřív pracovali v SKF, což byla slavná firma na výrobu ložisek, takže pojmenování "Volvo" (latinsky "valím se") nebylo náhodné. První auta byla otevřená, později přišlo Volvo PV, které už se začalo dostávat do širšího povědomí veřejnosti.
Švédové tehdy kladli důraz na robustnost, jednoduchost a bezpečnost. To zůstalo DNA Volva naplno zachováno i o sto let později. Možná jste slyšeli, že bezpečnostní pásy ve třech bodech se začaly montovat do aut od roku 1959. Přesně – Volvo vymyslelo a svoji patentovou přihlášku dalo k volnému použití. Žádná neprůstřelná ochrana právníky, ale tah „pro svět“, ne jen vlastní zisk. Vývoj vždy vedli praktičtí inženýři, kteří testovali nové modely občas i dost svérázně – třeba s pomocí losů, švédské zimy a hor pod Kungsledenem.
Na autech byla vždy znát švédská láska k přírodě. Už dávno předtím, než byl eko-směr in, Volvo kladlo důraz i na recyklovatelné materiály a úsporu paliva. Hodně lidí dnes považuje Volvo hlavně za luxusní značku, ale původně tu šlo hlavně o auta pro rodiny, učitele, lékaře a další lidi, kteří potřebovali něco spolehlivého pro každodenní život v drsných podmínkách.
Fakta, zajímavosti a milníky: Jak Volvo měnilo svět aut
Řekli byste, že Volvo udělalo revoluci nejen tříbodovým pásem, ale i dalšími vychytávkami? Není to jen marketing, když dnes automobilka tvrdí, že byla vždy napřed. Například v roce 1976 přišlo Volvo 240 – vůz, který vydržel klidně i půl milionu kilometrů a byl snem střední třídy v celé západní Evropě. V USA mu přezdívali "švédský tank", hlavně kvůli konstrukci a bezpečnosti v crash-testech.
Do historie se zapsal model P1800, známý z britského seriálu "The Saint" – tenhle elegán hrál nejen s Rogerem Moorem, ale i ve skutečném životě vydržel neskutečně dlouho. Američan Irv Gordon s tímto autem najel přes 5 milionů kilometrů a drží zatím světový rekord. Že by to „nějaký jiný“ výrobce takhle zvládl, o tom se u BMW nebo Mercedesu moc nemluví.
Volvo také udělalo průlom v ekologii. Model V70 Bi-Fuel byl jedním z prvních vozů na plyn, hybridy a elektrické modely jako XC40 Recharge jsou dnes důkazem, že Švédové nikdy neusnuli na vavřínech. A určitě byste měli vědět, že významnou roli v rozvoji značky sehrál export do zahraničí, zvlášť do USA a později do Číny. V roce 2010 totiž Volvo přešlo pod křídla čínského gigantu Geely, ale vývoj a design zůstávají ve Švédsku. Kdo se bojí, že Volvo ztratilo švédskou duši, je na omylu – většina techniky a inženýrů stále zůstává v Göteborgu a autopiloty testují přímo na zasněžených periferiích Laponska.
Hodně lidí si plete Volva s další švédskou značkou Saab, ale jejich přístup a historie jsou jiné. Narazit na spolehlivé stařičké Volvo kombi, které stále jezdí na pravidelné nákupy a dovolenou, v Česku není rarita. Skvělý je i fakt, že značka dodává i nákladní auta a autobusy – takže Volvo vám může občas zastavit pod okny jako školní autobus, popelář nebo rozvážkový náklaďák. Jejich motory byly vždy pověstně dlouhověké a úsporné.
Na čem Volvo stojí dnes: Image, kvalita a tipy pro zájemce
Dnešní volvo to má v DNA pořád tak trochu jako dřív: bezpečnost na prvním místě. Modely jako XC60, XC90 nebo S90 patří na evropských i světových trzích ke špičce ve své třídě. Moderní Volva mají propracovanou asistovanou jízdu, systémy na ochranu chodců, cyklistů a nabídnou i polopilotní řízení. Ale stále platí, že nenajdete auto, které by bylo lepší v testu "švédských losů" – prostě Sever má svoje specifika a tu nohavici od trenýrek vám klidně zachrání i u nové XC40.
Auta se staví nejen ve Švédsku (Göteborg, Torslanda), ale i v Belgii, Číně, v USA. Neznamená to ale, že Volvo ztrácí svojí originalitu. Naopak: švédský design kombinuje čisté linie, funkčnost, dřevo, kůži a často i vtipné prvky (třeba středová konzole "plovoucí" ve vzduchu nebo slavné dětské podsedáky zabudované přímo v sedadle).
Jestli si plánujete pořídit ojeté Volvo, rozhodně dejte pozor na servisní historii. Spousta modelů přežije bez potíží i 500 000 km, ale pravidelný servis je tu nutnost. Velká výhoda je, že většina starších modelů není proměnou elektroniky doslova nabitá, takže jsou jednodušší na opravy a dostanete k nim díly klidně i v malém eshopu. Patříte-li mezi fandy „retro“ designu, Volva 240, 740 nebo nejslavnější 850 T-5R v sytě žluté jsou dnes sběratelským artiklem.
Pro ekologicky smýšlející Čechy je dobrá zpráva, že Volvo plánuje do 2030 kompletně elektrifikovat všechny své osobní vozy. Už dnes najdete plug-in hybridy nebo čistě elektrické verze, které s přehledem zvládnou toulání po skandinávských lesích, ale i českých kopcích. Servisní zázemí je v Česku nadstandardní, hlavně u nás v Brně je několik ceněných důvěryhodných servisů. A pokud vám záleží na výrobě v Evropě, většina dílů a část produkce stále vzniká přímo v EU.
Na závěr trocha trivia: Volvo má vlastní „muzeum nehod“ a ve Švédsku pečlivě sbírá data ze skutečných nehod, aby mohla auta vylepšovat. Pokud se někdy ocitnete u polární záře nad Göteborgem a potkáte lesklého kombíka s volantem vpravo, málem jistotu, že „švédský tank“ je Volvo. A to už je něco, co vám žádná jiná automobilka nedá.
Napsat komentář