Proč se Opel v Anglii jmenuje Vauxhall? Historie značky, rozdíly a zajímavosti

Už jste někdy byli ve Velké Británii a všimli si, že tam vozy Opel neexistují? Místo typických blesků na čumácích aut uvidíte na silnicích značku Vauxhall. Přitom auta vypadají skoro totožně jako u nás Opel Astra, Corsa nebo Insignia. Proč ale na britských vozech najdete logo s okřídleným gryfem a ne blesk? Není v tom žádné kouzlo – tahle záhada má kořeny hluboko v historii evropského automobilového trhu, promyšlených marketingových strategiích a někdy až absurdním lpění na národní identitě.

Kořeny Vauxhallu a Opelu: Dva příběhy, jeden vlastník

Opel má svoje kořeny v Německu. Adam Opel začal podnikat už v 19. století, původně vyráběl šicí stroje a později jízdní kola. Až první auto spatřilo světlo světa v roce 1899. Vauxhall mezitím vznikl jako železářská dílna ve stejnojmenné čtvrti Londýna, auta vyrábí od roku 1903. V polovině 20. století začaly osudy obou značek splývat pod křídly General Motors (GM). Američané koupili Opel už v roce 1929 a Vauxhall krátce nato v roce 1925, což znamenalo, že obě značky patřily jednomu majiteli déle než osm dekád. Dávalo by smysl produkty sjednotit pod jednu značku, že? Jenže realita automobilového byznysu je složitější.

V Británii měl Vauxhall tradici, silné dealerství a byl vnímaný jako domácí značka. General Motors dobře věděli, že pokud tamní zákazníky přeorientují na "německý" Opel, můžou přijít o velkou část trhu. A Britové bývali roky hodně citliví na národní původ všeho možného – auta nevyjímaje. I když po druhé světové válce začaly Opely a Vauxhally sdílet platformy, motory a techniku, značka zůstala v každé zemi jiná. Ve Francii to koneckonců udělali podobně – pro tamní trh existuje Opel až od devadesátých let, předtím se používalo jméno "Opel Rekord" ve Francii s přizpůsobenou výbavou.

Zmíním jednu kuriozitu – před jednotnou výrobou a sdílením dílů měly britské Vauxhally většinou „pravostrané“ motory a jiné řízení, takže se do kontinentální Evropy ani nehodily dovážet. A podobně zpět do Británie. K technickému sjednocení a unifikaci designu začalo docházet až od osmdesátých let 20. století.

Proč auta vypadají stejně, ale nejsou to "Opely"?

Běžný český motorista možná bude věřit, že Vauxhall je čistě britskou specialitou. Ale ve skutečnosti se v továrnách v Ellesmere Portu ve Velké Británii vyrábějí prakticky identická auta, jaká vyjíždějí z německého Rüsselsheimu, odlišnosti jsou spíš kosmetické. Schéma je asi takové: pokud Opel připraví nový model, Vauxhall si ho „přepálí" do vlastní podoby – změní logo, nápisy, některé drobnosti jako masku, volant, materiály v interiéru, a upraví některé designové detaily. Teprve až v garáži začne rozdíl poznávat i běžný Brit, třeba když hledá díly a zmate ho jiná katalogová značka.

Během osmdesátých a devadesátých let byl rozdíl ještě výraznější. Modely jako Vauxhall Cavalier byly vlastně Opel Ascona, Vauxhall Corsa je doma u nás v Brně často k vidění jako Opel Corsa. Existují však i modely "na míru" pro britské zákazníky, které se pod značkou Opel nikdy neprodávaly. Ačkoliv většina techniky byla totožná, britská specifikace měla třeba jiné světla (protože v Británii se jezdí vlevo), větší zrcátka, dětské pojistky na dveřích nebo specifickou výbavu podle britských požadavků na bezpečnost a komfort. Když jsem to jednou vysvětloval kamarádovi z Anglie, divil se, že Astra je "univerzální" a běhají stejné i v Česku pod jiným jménem. Připomnělo mi to legendární porovnávání Coca-Coly a Kofoly na české firemní párty – vypadá jinak, chutná dost podobně, ale proužek na etiketě všechno změní.

Technici z Vauxhallu byli často pyšní na vlastní tuning, upravené řízení, odpružení nebo podvozky přizpůsobené britskému asfaltu a klimatu. Někdejší recenze britských autočasopisů se předháněly v hodnocení "jízdního zážitku Vauxhallu", i když rozdíly proti Opelu poznali spíš zapálení nadšenci než běžní uživatelé.

Vliv výrobců, globalizace i brexitu: Opel, Vauxhall a změny posledních let

V roce 2017 celý automobilový svět sledoval, jak francouzská skupina PSA (Peugeot-Citroën) za 2,2 miliardy eur koupila Opel a Vauxhall od General Motors. Hodně lidí předpokládalo, že to znamená konec britského jména a sjednocení brandu. Jenže ouha – Vauxhall nikdo pohřbít nechtěl. Naopak. Pod novým majitelem žila značka dál a Britové se Vauxhallu dál drží jako vosa limonády na letním výletě do Znojma.

Tahle strategie má pár praktických důvodů. Zaprvé, podle průzkumů značce Vauxhall důvěřuje většina britských zákazníků o něco víc než "cizím" značkám. Zadruhé, rozbití vlastní dealerské sítě a přechod na nový brand by stálo obrovské peníze a značné zmatky. Zatřetí, Vauxhall je pro britský trh uzpůsoben i ve výběru technických featur, tónu komunikace a třeba i velikosti šálků v držácích na kávu – ano, i na takových detailech záleží.

Se změnou majitele (PSA) přišla další vlna sjednocování techniky, základu i technologií. Dnešní Astra, Corsa nebo Mokka jsou ve skutečnosti platformami sdílenými třeba s Peugeotem či Citroënem. Továrny jako Ellesmere Port přešly na novou výrobu, uhrály si investice a hlavně: Vauxhall zůstal.

Na brexit se ptá kdekdo. Co z něj vzešlo? Hlavně byrokratická zdržení, složitější export, kolísání kurzu libry, ale Vauxhall ve výrobě funguje dál. V roce 2021 hlásil Ellesmere Port výrobu 300 000 vozů a 2000 zaměstnanců. Opel zůstává evropskou značkou mimo Británii a sbírá na evropském trhu procenta, v Británii naopak míří Vauxhall stále ve statistikách do TOP 5 nejprodávanějších značek.

Tipy pro řidiče: co musíte vědět o Opelu a Vauxhallu, než koupíte "britské" auto

Chcete-li si z druhé ruky přivézt Vauxhall z Velké Británie, připravte se na pár specialit. Britské vozy mají řízení vpravo, což u nás není nejpohodlnější – Tomáš se mě ptal, proč táta v tom autě sedí "na špatné straně". Každý výlet na nákupy se tak mění v malou bojovku, na kruhovém objezdu se vám bude točit hlava na opačnou stranu. Britské normy mají drobné odlišnosti: jinou homologaci světel, stěrače na "druhou stranu", páčky, vilka samozřejmě také vlevo. Nákup je proto vhodný spíš pro sběratele nebo nadšence. Pokud milujete rarity, vřele doporučuju vnímat logo Vauxhall na palubní desce například jako suvenýr. Stačí málo a budete hvězdou městské kolony v Brně.

Pokud hledáte náhradní díly, zadávejte vždy konkrétní VIN a model. Největší internetové katalogy často dělí mezi "Opel" a "Vauxhall" a části nemusí být stoprocentně zaměnitelné, například u světel, palubních systémů nebo karosářských dílů. Ověřit si kompatibilitu se vyplatí, jak potvrdila i moje žena Jana – proměnily jsme se na chvíli v detektivy, když jsme sháněli nový panel dveří do Vauxhallu Corsy, který sloužil kamarádovi z Leedsu k cestě na festival v Česku. Britské vybavení elektromotorů zrcátek se od evropských verzí liší, stejně jako řada kabelů a pojistek, byť základ je většinou shodný.

Milovníkům historie doporučuju projít britská a německá muzea: najdete tam třeba ikonický Vauxhall Viva z šedesátých let nebo Opel Kapitän. Jestli chcete něčím zabavit děti na dlouhé cestě, zkuste najít rozdíl v logách a nechat je kreslit vlastní design auta – Tomáš například navrhl Astře křídla z draka, což je snad největší důkaz inspirace britským gryfem. A pokud někdo chce zajímavý kousek do garáže, doporučuju poohlédnout se po limitovaných edicích – třeba Vauxhall Astra GTE 16v, kterou už seženete jen těžko, ale zaručeně je to rarita.

Ještě jedna zajímavost – kdysi v devadesátých letech Opel plánoval rebranding Vauxhallu pod jednotnou evropskou značku, ale nakonec to britské vedení smetlo ze stolu. Hlavním důvodem bylo, že podle průzkumů spojení "Opel" v Británii evokovalo spíše "německé taxíky" a trochu odosobněnou značku, zatímco Vauxhall měl pověst auta pro každodenního řidiče. Někdy tak původní britské jméno zachránilo více prodejů, než by si korporátní stratégové byli ochotni připustit.

Vyplatí se tuhle dvoujazyčnou značku sledovat? Rozhodně ano. Nejen že pochopíte zákonitosti evropského autoprůmyslu, ale díky vzniku Stellantis, nového koncernu spojujícího PSA a FCA (Fiat-Chrysler), si můžete být jisti, že jména, tradice a zvyklosti budou dál žít v kreativní symbióze. Opel je silný na evropském kontinentu, Opel Vauxhall v Británii vyhrává srdcích řidičů – a to vše jen díky tomu, že obchod někdy vítězí nad praktičností sjednocování.